*2_     K L E K Á N Í         GDUR     **0205
        A                       D            A  
1.      ON VYSOKEJ BYL AKORÁT, ALLAN SE JMENOVAL,
                                            H7          E7  
        A ŽENSKEJCH, TĚCH SE NECHTĚL BÁT A PŘEKRÁSNĚ SE SMÁL.
             D            A       E         A  
        MĚL OČI MODRÝ PO NEBI A ÚSMĚV KŘÍDOVEJ,
        PAK ZMIZEL, ANIŽ SLOVO ŘEK, V TOM NEBYL FÉROVEJ.
              D           A        E   D   A  
REF.:   KDYŽ OSTRUH KLEKÁNÍ, MI VEČER VYZVÁNÍ,
           D        A     E       A  
        [:Z DÁLKY SLYŠÍM JEHO VOLÁNÍ:]

2.      UŽ DÁVNO NEJSEM VESELÁ A VRÁSČITOU MÁM TVÁŘ,
        JSEM DOČISTA UŽ VOMŠELÁ, JAK STAREJ KALENDÁŘ,
        JEN OČI MODRÝ PO NEBI, MŮJ BOŽE TY MI DEJ,
        MŮJ ALLAN JEDNOU VRÁTÍ SE, BYL PŘECE FÉROVEJ.    REF.: